Psychoterapii často vyhledávají lidé, kteří se ztratili sami v sobě. Tento stav se projevuje nejrůznějšími symptomy - úzkostí, depresemi, poruchami nálady, psychosomatickými problémy apod. Nepříznivý psychický stav se dále propisuje do mezilidských vztahů (partnerství, rodičovství, kolegové aj). Smyčka se stahuje a síla na zvládnutí eskalujících problémů ubývá.   

Do hry vstupují automatické modely naučené v dětství. Nevědomost jim hraje do karet. Pokud byla v rodině nefunkční komunikace, nezdravé hranice, absence intimity a závislosti v jakékoliv podobě, je vším nepochybně ovlivněn. Udělat si v sobě pořádek je hlavním smyslem a cílem terapie. 

 S životem, který připomíná bludiště se v terapii zachází jako s vnitřní mapou. Klient se v ní učí orientovat, poznává slepá místa, hledá si opěrné body, učí se rozhodovat. Stává se scénáristou i režisérem vlastního života. Vybírá si, zda půjde známou, ale často zavádějící cestou nebo vykročí s odvahou a důvěrou do neprozkoumaných krajin svého myšlení, prožívání a jednání.

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. - Jan Werich